Indie 2010

MOJE  DOJMY  Z   POBYTU

Indie zaútočí na Vaše smysly hlouběji, než jste si dokázali představit. SLUCH - pokud se dopravujete z bodu A do bodu B a použijete alternativně rikšu (tříkolka,poháněná motorem, s plátěnou střechou),kolo, nebo auto - jste ochromeni hlukem, který panuje na ulici. Dopravni pravidla asi existují,ale v praxi si s nimi nikdo hlavu příliš neláme. Jezdí se totiž zrovna tudy, kudy potřebujete a kdykoliv potřebujete. Jízdní pruhy jsou vyznačeny, ale v podstatě se nepoužívají. Přednost se odvíjí od velikosti vozidla, ve kterém momentálně jedete. Přednost má větší a hlučnější dopravní prostředek. Zpravidla platí, že při předjíždění jakéhokoliv dopravního prostředku se troubí. Hezky 4x až 5x,aby to bylo slyšet.Některá nákladní auta mají na karosérii namalovanou dokonce prosbu:

PROSÍM TRUBTE, čímž se podle mě nemusí vůbec obtěžovat pohledem do zpětného zrcátka.

Pokud se rozhodnete přejít na druhou stranu, nemusíte hledat přechod, ani semafor. Nic z toho se vlastně nepoužívá.Nejběžnější je neohroženě skočit do vozovky. Pokud si nejste jisti,že stihnete projít mezi právě projíždějící  rikšou,autem,kolem, přičemž všichni zdálky  na Vás troubí,abyste i slyšela,že jede Vaším směrem, můžete natáhnout ruku se zdviženou dlaní (nahrazuje plácačku naší policie,když přechází školák na přechodu) a doufáte, že Vás Vaši bozi ochrání. 

  

 

ZRAK - v Pune i v Bombeji je smog. Pokud hovoříme o pražském smogu s nádechem zoufalství obyvatele velkoměsta, v podstatě nevíme o čem mluvíme :-) V Pune žije 3,5 mil obyvatel a v Bombeji asi 18 mil. obyvatel. Obě města působí šedivě. Co ozáří spolehlivě celou ulici je procházející žena v sárí. Působí jako zbloudilý motýl na skládce. Indické ženy jsou asi z 80% oblečeny do sárí nebo do kaftanu (úzké kalhoty s velkou halenou ke kolenům s rozparky a šálkou). Oblečení je barevně sladěno tak,že v podstatě není možné potkat ženu nevkusně oblečenou. Sárí je vlastně 5-6 metrů látky,která je široká asi 1metr a který se obtočí kolem těla bez pomocí knoflíků nebo špendlíku, a volný konec se přehodí jako šálka přes levé rameno. Ženy mají na sobě tričko s krátkým rukávem,které končí těsně pod prsy, tudíž v sárí je vidět jen malý kus kůže na zádech nebo na břiše. Málokterá žena chodí obtěžkaná taškou, maximálně malou kabelkou.Muži jsou buď oblečeni v klasické šedi/černo/bílé kombinaci. Bílá se myslí původně bílá,momentálně spíše do odstínu špíny. Jsou výjimky,ale toto je průměrné-převažující. Není třeba popisovat zrakové vjemy,které se nabízí při projíždění chudinských čtvrtí. Bída je málokdy veselá a barevná, spíš černá a depresivní, ale možná o to víc živoucí v přítomnosti.

Barvy měly taky "zelenou" 1.března,kdy je svátek "Holli". Tento den se slaví příchod léta (v realitě bylo ten den přes  35C).Celé město se tento den promění v záplavě barev, které pokrývají chodníky, lidi, oblečení, dokonce i psí srst! Používá se k tomu speciální prášek,který se vloží do dlaní, a žmouláním v dlaních se vytvoří směs,kterou si můžete pomalovat obličej např. na oranžovo, zeleno,dle libosti. Neni třeba připomínat,že tento svátek je oblíben mezi dětmi a dorůstající mládeží. Při návštěvě jednoho panelového domu na indickém sídliště byla vývěska,že není dovoleno si hrát s barvami v areálu, a že rodiče jsou odpovědní za konání svých dítek:-) Připomínám náš pohanský zvyk barvení vajíček na velikonoce. Tento prášek se dá použít na vytvoření barevných mandal,které sice mají jepičí život,ale o to víc zpestřují např.vchody do obchodů. Tato tradice připomíná také barevné,budhistické vysypávání mandal. Vše co je barevné, je požehnáno Bohem,proto se s práškem nešetří. 

 

ČICH - Pokud jdete po ulici, mohou se k Vám dostat různé pachy jídla,výkalů, vůně hořících vonných tyčinek. Někteří Indové zahajují den tím, že zapálí několik tyčinek u sošky Boha,kterého vyznávají, pomodlí se, a teprve potom zahájí svojí pracovní činnost. Taxikáři vozítka zvaného rikša např. mají malý oltář s opičím králem Hanumanem hned u svého stanoviště. Po vykonání obřadu oltář uzamknou na velký řetěz a visací zámek a doufají,že nepřízeň Boha/Bohů je pro tento den zažehnána. Pokud se přece jen něco nepříjemného přihodí, pak to byla Boží vůle a následky se snadněji přijímají.

 

 

HMAT - Pokud si pamatujete,co Vám říkala Vaše  maminka,když jste chtěl/a jíst jídlo rukama, tak tento hlas ve své hlavě můžete rychle umlčet,jelikož tady se převážně jí jídlo rukou (pravou). Pokud chcete při jídle zapojit všech 5 smyslů (čich,chutˇ, hmat,zrak,sluch) tak se Vašich 5 prstů přímo nabízí k tomu,abyste "ajurvédsky" zapojily všechny smysly k tomu stvořené. Budete překvapení rozdílem oproti použití prostředníka (příboru)! Pokud navíc bude Vaše vědomí při žvýkání každého sousta a nebudete mít pozornost u novin,nebo televize - najdete pravděpodobně jinou perspektivu Vaší stravy.

 

 

CHUŤ - tradiční indický tuk (máslo),který je lehké pro zažívání, řeší kožní problémy aj. je nezbytná součást tradiční indické stravy. Zaručeně pravý recept na výrobu GHEE  (čti gí) od ajurvédské indické lékařky: uvařte mléko a sejměte "škraloup",který uložte do keramické nádoby a poté dejte do chladničky. Pokud budete převařovat čerstvé mléko každý den, za 14 dní máte dostatek materiálu na Vaše Ghee. Večer předtím,než začnete vyrábět Ghee, vyndejte z lednice, přidejte 1/2 lžičky jogurtu a nechte zkysnout mimo lednici přes noc. Druhý den ráno rozmixujte a přidejte 0,3 vlažné vody. Rukou seberete/přecedíte máslo,které se může hned začít vařit na ghee (anebo ho můžete použít jako pleťovou masku, údajně omlazuje:-) nebo můžete dětem namazat máslo na chleba (má vysokou nutriční hodnotu, proto je pro ně v době růstu ideální potravinou). Další polotovar, který se dá využít je "butter milk" (máslové mléko), což je v podstatě ona voda,která zůstane po sebrání másla. Toto mléko je dobré na snížení trávicího ohně (pro došu Pitta), dá se použít při léčbu hemeroidů,při bolestivé menstruaci aj.) V indických obchodech se dá běžně ghee i máslové mléko koupit. Zpátky ke ghee,které jste začali vařit. Nechte vařit 0,5 hodiny (do zhnědnutí) na mírném ohni. Podle tradiční metody se dále již nezcedilo,ale uložilo do nerez nádoby (veškeré kuchyňské hrnce,nářadí,i talíře jsou v Indii nerez,což údajně zvyšuje železo v organismu. ) ALE hlavně neukládejte ghee do lednice!!! Také se nedoporučuje kombinovat při vaření olej a ghee. Pouze Ghee. Pokud ochutnáte Vámi vyrobené ghee, bude Vám tak moc chutnat,že stejně už nebudete chtít vařit z ničeho jiného....Pokud už použijí v indické kuchyni olej, je spíše arašídový.

 

GURU - Iyengar centrum v Pune. Chtěli byste potkat guru (velkého učitele, osvícenou osobu)? Myslíte si, že je lehké ho najít a mluvit s ním? Ať už je Vaše představa jakákoliv, od skutečnosti se bude pravděpodobně lišit:-) Iyengar jóga používá hlavně pomůcky ke cvičení (bloky,pásky,polštáře),čímž se zásadně liší od všech ostatních druhů jógy. Mistr Iyengar,který má svoje středisko v Pune ve vilové čtvrti Vás může překvapit svojí velikostí. Jedná se totiž o větší vilu, ve které jsou dva cvičební sály do půlkruhu - a to je vše. Pokud čekáte sály ve stylu Holmes či jiného tělovýchovného zařízení, tak Vaše očekávání je vedle,jak ta jedle:-) u brány stojí 6  policistů, protože po nedávném teroristickém útoku na pekařství v centru města, kam chodili převážně cizinci, je přísnější bezpečnostní opatření na místě. Nakonec jsem patřila k těm šťastným,kterým bylo celé zařízení ukázáno místní pracovnicí z Íránu (kupodivu lidí z Persie zde žije hodně )  nesmírně milá paní,která nám ukázala i nejsvětější místo na střeše - Oltář Hanumana. Snaha o setkání s guru  se setkalo ovšem spíš s posměchem. Oficiální odpověď zněla, že pracuje a nechce být rušen. On sám ovšem stále vede hodiny jógy, i ve svých 85 letech. Zaplatit si kurz je dlouhodobá záležitost, která je pro náhodného cvičence nedosažitelná. Přijímací kancelář byla plná mistrova ocenění a fotek se zajímavými osobnostmi. Naše skromná průvodkyně nám tiše sdělila,že stejně máme svého velkého mistra v sobě, takže není třeba usilovat o setkání s ním mimo sebe sama. Jaká to moudrá žena!

 

Guru - Svámi Kriyananda (Ananda jóga, učení Joganandy) -založili před rokem  nový ašrám v Lavase nedaleko Pune. Chtěli byste jet na víkend s Ananda jógou? Očekávali byste cvičení jógy, i když odlišné od běžné jógy? Jako vše ostatní, i toto očekávání se mi nenaplnilo, dokonce se zdálo, že účastníci všech možných sociálních skupin a ras, o józe ani moc nevi, natož aby byla jejich každodenním fyzickým, či mentálním rituálem. V této komunitě platí hirarchie, jako v každé jiné společnosti. Guru je Swami Kriyjanda,který je autorem mj.zajímavé knihy Radža jóga (kde popisuje,jak cvičit ásany, dietu,dýchání atd.) Během víkendu jsme měli možnost vidět guru pouze 2x.  To jsme byli vždy rituálně byli vpuštěni k němu do pracovny, kde probíhal "satsang" (hovor ve společnosti stejně spirituálně naladěných lidí). Bylo řečeno mnohé, mezi jiným i to, jaká jsou pozitiva životu v komunitě, že tam jsou všichni naladěni na vyšší vibrace, a tudíž se nemusí zabývat lidmi s nižšími vibracemi, nebo těmi,kdo nejsou naladěni stejně jako oni. Maji již 8 komunit po celém světě, zvláště v USA, kam původně indický guru Jogananda odešel, aby "západ" seznámil s jógou. Tyto komunity jsou společenství nezávislé na ostatním světě, včetně nemocnic, hospicu,škol atd. Byla tam skupina lidí, kterým jsem přezdívala "modráci" byli oděni v tmavě modrých rubáších. Jednalo se asi o 4 manželské páry z USA kolem 50 let,kteří požívali stejné úcty jako guru. Někteří lidé dokonce padali k nohám a líbali je. Pro ateisticky vychovanou Evropanku skutečně nefalšovaný komunitní zážitek. Modráci zajišťovali program po zbytek dne. Ranní rozvička, připomínající rozcvičku v sokolu (hlavně, ať je to rychle za námi), čemuž se říkalo "energetizace" (nabytí  energie),potom meditace. Snídaně v tichosti. Ke konci se přečetla spirituální výzva z poslední knihy guru.Potom byla práce pro komunitu (v kuchyni, či v usedlosti). Nepředloženě jsem se přidala ke skupině, která šla náhodou kolem, mysleje,že jdou na procházku,ale ovšem jaké bylo moje překvapení, když začali sbírat v areálu odpadky ze země:-) Nejvtipnější na tom bylo, že místní Indové (zaměstnanci), seděli a koukali,co tam děláme...Práce byla přerušovaná tím, že Modrák předčítal spirituální text, abychom měli vědomí bdělé při každé činnosti, potom jsme zpívali mantru Óm (slabika je považovaná za projev duchovní síly. Jednalo se o prvotní zvuk ve vesmíru. Znamená "Existuje pouze jediné Jsoucno". Většina manter začíná a končí touto mantrou.) Nemohla jsem se zbavit pocitu absurdity celé situace. V druhé pauze na předčítání chtěl znát naše pocity z první přestávky.....Před polednem měli Modráci přednášku na další spirituální téma,které bylo zakončeno meditací. Oběd (zpívali jsme modlitbu,než jsme začali jíst,aby jídlo nabralo božskou vibraci - mimochodem jídlo bylo vynikající), a potom byli 2 hodiny klidu, nebo práce pro komunitu atd. atd. zbytek víkendu se odvíjel podle scénáře,který jsem naznačila. Odjížděla jsem domu s migrénou hlavy, asi z těch vysokých vibrací, na které moje nervová soustava není zvyklá, nebo intenzivního meditování. Osobně si myslím, že se ta skupina odklonila od původní vize Joganandy, ale jako zážitek to bylo k nezaplacení.

 

 

OSHO - guru (ašrám v Pune) - skoro každý cizinec, který přijede do tohoto průmyslového města, míří dříve či později do tohoto ašrámu. Tato komunita se vyznačuje tím, že všichni členové nosí tmavě červená (rubínová) roucha povinně. Členem se můžete stát za poměrně vysoký roční poplatek, což je první filtr členů.Při vstupu je nutná registrace včetně zdravotního testu. Jelikož Osho ve svých knihách podtrhuje lidskou přirozenost, radost ze života, ze sexu a ostatních radostí, je třeba zajistit, aby  členové nebyli HIV pozitivní. Po této kontrole  se můžete  radovat  za zdmi ostře sledovaného objektu dle své libosti.  Jelikož jsem chtěla mít svůj vlastní zážitek z tohoto místa, vydala jsem se tam i já. Už přijezd působil dost extrémně, jelikož je vstup kontrolován  státními úředníky.Když jsem navíc viděla pro změnu pobíhající "Červeňáky" (moje přezdívka pro tm. červená roucha), ochota vstoupit do objektu prudce klesla. Další úspěšný marketinkový trik celé skupiny je měsíčník,kde je většina článků podepsaná Osho jménem. Na tom není nic divného, kdyby ovšem nebyl již 20 let po smrti!! Nakonec jsem se vydala alespoň do Zen zahrady, kam se  volně může vstoupit,bez lékařské prohlídky. Ovšem i tento nápad se zdál nedokonalý z důvodu toho, že jsem cestou do zahrady vyfotila strom,který se mi zdál exotický (s volně visícími kořeny ve vzduchu). Do pěti minut jsem byla obklopena státními úředníky, a musela jsem fotku  smazat. Nakonec se mě úředník, jako nezbedného dítka zeptal, "Kde mám manžela, že se tam potuluju tak sama?" (asi aby na mě dával pozor?! ) Což asi spíš vypovídá o postavení ženy v indické rodině, než o čemkoliv jiném...Lehce mimo sebe jsem se vydala do té zahrady. Působila harmonicky. Hodně zátiší s bambusem, potůček, sochy Buddhy...takový český Petřín. Mladí lidé nemají mnoho příležitostí být bez dozoru rodičů,proto se stejně jako u nás,  park jeví jako ideální místo. Po vstupu do zahrady jsem uvažovala, zda to upozornění u brány, aby se návštěvníci drželi  vyznačených chodníků myslí vážně, či nikoliv (z důvodu výskytu hadů). Přesně v tom okamžiku,kdy jsem došla k závěru, že je příliš velké horko (37C), se asi 2 metry dlouhý had převlnil přes cestu. Prohlídka zahrady tím pádem nabrala větší spád, hlavně abych byla co nejdříve pryč. Můj závěr? Do Zen zahrady bez krotitele hadů nelez! (anebo alespoň s minimální znalostí indické fauny).

Ranní jóga - Indie je materialistická země. Je zde mnoho chrámů božstev, které našinec nezná, a kterým evidentně obětují svůj čas při rituálech, ale do denního života se to neočekávaně reálně nepromítá.Nazvala jsem to "daň bílé tváře". Jakmile vidí Ind cizince, neváhá a řekne si klidně 2x-3x tolik, co by si řekl rodákovi.Musíte být neustále na pozoru, když Vám vrací peníze, nebo když je od Vás požadují. V podstatě "peníze" jsou nejdůležitější prioritou většiny. Proto se mi nabídka na ranní jógu v nedalekém parku (zadarmo) od 5.30h do 7h, jevila jako vtip. Skutečně se tam za tmy sešlo asi 12 mužů (všech věkových skupin) a 8 žen. Všichni byli oblečeni normálně (tzn. cvičební úbor se nekonal). Ženy si to odcvičily v sárí, se šátkem kolem krku. V levé části muži, v pravé části ženy, rozděleni pomyslnou čárou v trávě.  Položila jsem si podložku na první volné místo v zadní řadě. Vůbec jsem nezaregistrovala, že to bylo v "mužské části", proto jsem byla cvičitelkou převelena do první řady v ženské sekci. Překvapilo mě, že se velký důraz kladl na různé druhy dechu (což je v Čechách spíš tak na okraj), recitování Bhagavadity, manter, dokonce jóga smíchu. Cvičitelka vyzvala cvičence, zda někdo chce  vyprávět vtip. Někdo se přihlásil, a v jazyce hindu ho řekl. Sice jsem netušila obsah, ale podle mimiky obličeje a reakcí ostatních se jednalo zřejmě o podařený vtip. Všichni jsme se začali smát a spolu se slabikou "MO" a vzpažením jsme ten smích posílali do celého světa:-)  Evidentně se jednalo o pokročilé cvičence.  Vzali mě mezi sebe, dokonce i pobídli, abych přišla znova. Jen doufám, že na mě nevyrukují s "daní bílé tváře", anebo nebudou chtít, abych vyprávěla vtip já.

MUŽI / vlasy - v Indii  neuděláte ani 10 kroků, aniž byste nenarazili na muže. Nejčastěji je obklopen jinými muži. Buď spolu klábosejí, nebo okukují kolemjdoucí. Vzhledem k tomu, že 80% z nich jsou Hinduisté, kteří jsou pověstní svou tolerantností, není třeba se jejich pohledy znepokojovat. Ženy s bílou tváří u nich vzbuzují velkou zvědavost, kterou jen těžko skrývají. Oproti zemím, které jsem již navštívila (Brazílie,Venezuela,Mexiko) mi připadá Indie bezpečnou zemí. Muži ovšem rádi rozdávají telefonní čísla. V nejrůznějších situacích (v obchodě, v rikše, při kontrole Vašeho pasu atd.) Vám většinou s větou "Kdybys měla problém, zavolej mi" vnutí svoje číslo. Jak rytířské :-) Další věc, která Vás ve spojení s muži překvapí - nejsou tady plešatí muži. Vlasy mají černé, husté, a lesklé. Podle ajurvédy je dobré nanášet olej na skalp. Vmasírováním dosáhnete výborného prokrvení. Proto vedle šamponů, naleznete v každém obchodě ještě větší výběr nejrůznějších olejů. Starší prošedivělí muži si proto v této konkurenci vlasatých, černých mužů, přikloní ke krajnímu řešení. Obarví se vlasy henou, čímž docílí barvy vlasů zralého pomeranče. Osobně se mi to jeví jako krajní řešení celé situace, s nádechem extravagantnosti.

 

ŽENY / bindu - v překladu "tečka, kapka" je ozdoba čela, blízko obočí, tmavě červenou barvou. Tradičně je nosily pouze vdané ženy ve tvaru kolečka, ale v současnosti existuje mnoho módních tvarů, a nosí je děti, muži i neprovdané ženy. Jedno z  vysvětleních je, že má udržet energii a zvýšit koncentraci, chránit před démony a neštěstím. Další vysvětlení se odvolává na tantru (viz kniha Lysbeth: Tantra) spojení mužské a ženské energie v jednom bodě. Také se jedná o výstupní bod energie kundalini (více www.wikipedia.com)  a podle hinduismu se jedná o zvýraznění třetí čakry (také svatá čakra), kde se tvoří nektar nesmrtelnosti (rozuměj v za lebeční kostí). Některé Indky mi odpověděly, že si jí malují, aby se líbily, takže to může mít i  prostý důvod:-)

 

 

Náboženství - Hinduismus: 80% obyvatel se hlásí k této třetí nejpočetnější náboženské skupině. Pro Hinduisty je typická TOLERANCE, náboženské války jsou v podstatě neznámé, i když je známo mnoho podsekt a hnutí. Jejich heslo zní:" Všechny formy jsou dočasné a proto nereálné". Mají také něco, co bychom nazvali sv. Trojice: Brahma - stvořitel, Višnu - uchovavatel, Šiva - ničitel. Bohové jsou zobrazováni s více hlavami a rukami, což reprezentuje jejich rozličné moci. Hinduismus přebírá tradičně víru v odplatu dobrých a zlých činů (karma) a učení o koloběhu života (reinkarnace). Což jim ale nebrání, aby Vám napařili "daň bílé tváře", nebo špatně vrátili peníze  v obchodě. Cílem hinduismu je MOKŠA - to je stav, kdy se člověk vymaní z kolotoče převtělování a dostane se do světa Dévů, což jsou vyšší bytosti. Pro dosáhnutí tohoto jevu používají jógu, meditace aj. V hinduismu existuje též nespočet bohyň viz kap.Bohyně.

 

BOZI/ BOHYNĚ: Šiva ma za manželku (šakti) Párvatí. Projevem Šivy je bohyně Kálí, Durga. Jejich děti Lakšmí, Savasvatí, Skanda, Ganéša. Existuje mnoho pověstí o Ganéše. Jedna z nich vypráví, že Šiva odjel od své Párvatí, a vrátil se až za drahnou dobu. Ve svém domě ovšem po návratu uviděl hezkého mladíka, proto mu v záchvatu žárlivosti, useknul hlavu. Když se dozvěděl, že to byl jeho vlastní syn, který mezitím co byl pryč, dospěl, prosil Boha o odpuštění a nahrazení syna. Ten mu dal příležitost s tím, že může použít hlavu prvního, koho potká. A protože potkal slona, Ganéša má sloní podobu (jedná se o Božího syna). V hinduismu je tomuto božstvu zasvěceno mnoho chrámů. V Pune je po celém městě, snad v každé čtvrti jeho chrám (malý, či velký). Zdá se, že se jedná o aktivní uctívání,protože vždy byl chrám plný, když jsem ho navštívila. Ať to bylo v jakékoliv čtvrti a jakoukoliv denní dobu. Největší chrám zasvěcen Ganéše je v centru města hlídán policisty. Jeho "oltář" je celý ve stříbře. Věřící přináší obětiny (rýži, navlečené květy na niti ve tvaru věnce, hedvábí, kokosový ořech). U oltáře stojí 2 pracovníci, kteří tyto obětiny přebírají od věřícího a ukládají na připravená místa. Pokud si věřící chce zvýšit svoje šance u Boha, ještě může ostatním sedícím před oltářem rozdat sladkosti. Všeobecně se v Indii věří, že Ganéša přemůže všechny obtíže, a že zaručí úspěšný začátek. Symbol pro moudrost a vědomosti. Je zobrazován v nejrůznějších uměleckých formách. Tančící,ležící na kryse, držící si chobot....různé kvality a z různých materiálů. 

 

 

Sikhové: tvoří asi 2% populace v Indii, celosvětově pátá největší náboženská skupina. Jsou typičtí svými nestříhanými vlasy, vousy, ocelového náramku a dýky. Věří v jednoho nejvyššího Boha a 10 gurů. Prý jsou pečliví, akurátní a přesní. Nájemce bytu, se kterým se setkala asi potvrzuje pravidlo, jelikož je pravým opakem vlastností viz výše. 

Tantra: v překladu znamená "pavučina", silně ovlivnila budhismus,hinduismus,sikhismus.Na západ se dostala už v okleštěné formě popisu sexuálních praktik. Toto učení se zabývá pojmy mužské a ženské energie (Šiva a Šakti) a procesu tvoření. Lingham je znak plodnosti,tvořivosti, enegie, jehož prostřednictvím je uctíván Šiva. Má tvar falusu, mužského pohlavního údu. (dovedu si představit šok manželek britských úředníků,kteří byli vysláni do kolonizovaného státu v minulém století při pohledu na uctívání tohoto tantrického symbolu). Nedaleko Bombeje je Sloní ostrov, který skrývá mj. i metr vysoký falus. Ukrytý ve skále, tato památka byla zařazena do kulturního dědictví Indie. Jedná se o posvátné místo,proto je hlídané státním úředníkem. Není dovoleno přistupovat více jak na půl metru, jelikož je obřadně obsypán květy a polit tekutinou, na znamení darované plodnosti. Jedná se o energeticky silné místo, takže si věřící berou s sebou piknikové koše a nedaleko svých bohyň a symbolů v klidu ve stínu poobědvají.

 

 

Gándhí (1869-1948) - všechno, co si pamatuji ze školy o tomto slavném muži bylo, že bojoval za nezávislost Indie a často držel hladovku na protest něčemu. Proto jsem ráda využila příležitosti navštívit jeho muzeum Kasturba Samadhi. Toto muzeum bylo zřízeno v nádherném paláci uprostřed velkého parku, kde byl Gádhi spolu se svou ženou vězněn 2 roky v domácí izolaci. Muzeum se sestávalo pouze ze 4 místností, které vypadaly,že byly otevřeny veřejnosti v roce 1950 tzn. neudržované. Jednalo se o panely,které byly kolem místnosti a na nich velmi staré, zchátralé fotografie s popisky významným okamžiků tohoto právníka,který bojoval za nezávislost Indie. Prosazoval nenásilný odpor založený na jóginském principu AHIMSA (nenásilí). Indický básník ho nazval "Velký duch/ Otec národa". Gándhí aktivně prosazoval zrušení "kast" (začlenění obyvatelstva do určité sociální skupiny dle povolání,které provozovalo) a zvýšenou hygienu. Jeho portrét je na všech bankovkách. Míchání kast sňatkem nebylo přípustné, a v dnešní době je stále v některých oblastech/rodinách praktikováno. Např. úředník se nemohl oženit s uklízečkou.I v dnešních novinách v rubrice inzeráty objevíte např. Hledám ženu s dobrý vzděláním, hezkou, z dobré rodiny, z kasty XY. Je také znám jeho nenásilný 40denní solný pochod v roce 1930,kterým porušil britský zákon o soli (více wikipedia.com) a byl uvězněn. Součástí muzea bylo i "Samadhí" - jeden z významů tohoto pojmu je "hrobka světce", předpokládá se, že okolí těchto hrobek má silné duchovní působení pohřbené osoby. Proto se stává často cílem duchovních poutí.A opodál jsou rozložené stánky se suvenýry pro věřící. Máte možnost si např. odnést kopii bot,kterou vůdce rád nosil.

PANČAKARMA znamená pročištění organismu.Ajurvéda má za to, že pořádně nestrávená potravina, která zůstává ve střevech, zapřičiňuje nemoc. Dostatečným pohybem, břišním dýcháním a kvalitní stravou tomu můžeme  částečně zamezit.Pančakarma tedy znamená kúru, při níž se tělo zbaví zbytku potravin ve střevech (klystýrem), olejovou masáží těle, napařováním těla bylinkami  a doplňkem stravy (bylinný preparát). Většinou se jedná o 21denní kúru, kvůli které přijíždí turisté z celého světa. V podstatě se dá hovořit o ajurvédském indickém průmyslu (druhý nejúspěšnější po jógovém turismu:-) Další očistnou technikou, kterou můžeme provozovat v domácích podmínkách je propláchnutí střev solným roztokem. Použijete k tomu specifické jógové pohyby, aby se voda dostala do všech záhybu střev. Další velmi příjemnou technikou je propláchnutí nosních dutin solným roztokem. Speciální konvičkou si nalejete vodu o jedné nosní dírky a druhou nosní dírkou Vám v předklonu vyteče. Při naší ranní józe byla moje kamarádka Italka vyvolaná, aby řekla spolucvičencům (Indům), co je pančakarma, jak probíhá a jak se po ní cítí. Tuto přednášku jsme obě braly jako velmi kuriózní, protože bychom spíš očekávali informovanost z indické strany, než naopak. Čímž padl další mýtus, že průměrný Ind ví něco o ajurvédě, nebo o józe. Při každé situaci jsem se jich na to ptala, ale reakce byla velmi vlažná. Asi jako když se běžného Pražáka zeptáte na Kafku. Asi by věděl, že to byl spisovatel, ale tím by to skončilo (přitom někteří intelektuální turisté jezdí do Prahy hlavně kvůli němu). V letadle se automaticky podává vegetariánský sendvič a voda (žádný alkohol, pouze ve vyhrazených obchodech, žádný džus). Jídlo je velmi pálivé. Dle ajurvédy se pálivá chuť přiřazuje dóše Pitta, což zrychluje trávicí oheň. Pokud se snaží usnadnit zrychlení pohybu potravy ve střevech, použijí nejúčinnější prostředek.

RANNÍ MEDITACE - v jižní Indii, státu Kerala, na pobřeží Arabského moře, kam mě vítr zavál, jsem zpozorovala úžasný úkaz. Muži z celé vesnice, ráno při východu slunce byli vzorně seřazeni na břehu moře a meditovali. Konečně jsem narazila na meditující, spirituální jedince, které jsem tam v Indii marně hledala... Ovšem jaké bylo moje překvapení, když se postupně začali zvedat (pláž byla velmi dlouhá, odhadem jich tam sedělo kolem 30) a začali se mýt (nosí pruh látky kolem těla, asi 5O cm široký a 150 cm dlouhý, který vypadá jako sukně - buď krátká, nebo dlouhá, dle nálady). Ještě pořád jsem nechápala, o co jde. Tak jsem trochu popošla, abych se v té ranní meditaci přidala, když už jsem si přinesla tu podložku,že budu cvičit. Málem jsem ovšem šlápla do něčeho velkého a nepříjemného. Ti muži vykonávali svojí ranní potřebu, nikoliv meditaci! Úprkem jsem vyklidila pláž:-)

 

 

ALLEPPY - Indické Benátky - tak zněl poutač na ojedinělou turistickou atrakci, blízko města Cochi. I když jsem v Indii měsíc, ještě stále jsem neprohlédla taktiku "do nebe volající lži", kterou bez uzardění používají, a nechala se nalákat na plavbu kanálem (tří hodinovou!) Žádní turisté tam nebyli, takže jste si pronajali loď a vyjeli. Jednalo se o plavbu kanálem, který se tvoří, "zpětnou vodou z moře", takže se jedná o slanou vodu. Bylo to jako, když byste si udělali výlet do několik domácností najednou a klidně pozorovali, co vaří, jak se myjí atd. Tři hodiny jste měli možnost shlédnout "tradiční způsob života". Na hladině této vody, která byla místami pokryta mastnými skvrnami, byly i rostliny. Místy se vyskytovaly tak hojně, že nebyla ani vidět hladina. Mikrobiolog by měl velkou radost, kdyby mohl pozorovat kapku této vody pod mikroskopem. Myslím, že pro Evropana by byl doušek  smrtelný:-) naštěstí jsme se nepřevrhli a já se mohla klidně vrátit na břeh, abych se z té krásy vzpamatovala. 

THYKADDY - chtěli byste vidět slony a opičky? a možná i tygry (ale ty jsou s příplatkem). Není ideálnějšího místa. Už příjezd po serpentinách z Cochi (6 hodin) dal tušit, že se bude jednat o jedinečný zážitek. Po cestování v Indii, která je turisticky nehostinnou zemi, je to oáza. Tady turisty znají, vítají a dokonce jim vychází vstříc. Takže tradiční divadlo, které vychází z mytologie hinduismu a hraje se v chrámech od 17. století lákal na zajímavý zážitek. Herci se líčili na scéně, dokonce si oblékali kostýmy atd., takže diváci nemuseli lelkovat, ale už dlouho před začátkem sledovat jeviště. Divadlo se jmenuje MUDRA (polohy prstů, které se používají při meditaci, ovlivňuje se jimi dech atd.) a skutečně používali hlavně mudry při pantomimickém hraní. Kostýmy měli velmi zářivé, zlaté . Při studiu hinduismu jsem narazila na zajímavou poznámku. Stříbro se přisuzovalo bohu Šiva (mužská energie) a zlato/žluté Šakti (ženská energie). Ženy v Indii chodí obtěžkané zlatem, nebo bižuterii stejné barvy. Pro nadšendce přidávám odkaz: www.cyberkerala.com/kathakali/katharead.htm  

Ovšem svět ze hřbetu slona přinesl jinou perspektivu, a to doslova. Sice jste asi 3,5m od země, ale pád by to nebyl příjemný. Za poplatek jsem vyfasovala slonici Lakšmí (běžně se užívá jmen bohů a bohyň, dokonce jsem potkala mladíka jménem Krišna:-), které bylo 35 let, ale nevypadala na ně:-) Měly jsme jednoduchý úkol, projít džunglí dokolečka si 600 m spolu s krotitelem slonů, který šel napřed, jakoby se nechumelilo (bylo 35C, tak se opravdu nechumelilo). Občas jí usměrňoval pokyny, které naštěstí pro mě, akceptovala. Po 400 m cvičitel došel k závěru, že jsme se už asi na sebe zvykly, a tudíž může přikročit ke složitějším povelům, tak jsme spolu s Lakšmí kličkovaly mezi kávovníky. Když jsem sesedala, měla jsem pocit, že si obě zasloužíme pořádnou odměnu, za takový výkon:-) hned se mi vybavily rytiny z českých zámků z indických salonků, jak udatní Indové bojují na slonech. Dodatečně jsem ji projevila úctu, protože už jen posed není nejpříjemnější - nohy máte skoro do provazu, kvůli šířce zad slona.

 

FLEXIBILITA - nakupovali jste v obchodním domě v záři únikových světel? chtěli jste žehlit, psát na počítači, nebo se dívat na televizi? nic z toho se Vám nemusí podařit, protože možná bude výpadek. Musíte se prostě zařídit podle situace. To je heslo Indie - buďte flexibilní! Nedoporučuji lidem, kteří mají rádi věci a situace pod kontrolou. Tady není pod kontrolou vůbec nic. Když vypadne elektřina, nikdo neví, kdy znova zase půjde. Takže místo žehlení zapálíte svíčku a doufáte, že to nebude trvat 5 hodin jako minule. V obchodním domě dokončíte v příšeří svůj nákup, a pokud nakupujete v moderním centru, snad do 10 min. naskočí generátor, a vy budete moci zaplatit. Chápu, že je důležité používat na vaření plyn, aby se alespoň najedli.Proto mě rozesmál článek v novinách, že východní Evropě hrozí "blackout" hromadný výpadek energie. Aneb pod svícnem je největší tma.

Ave Maria - Indie byla kolonizovaná v minulosti všemi námořními velmocemi (Portugalci,Holanďané, Francouzi,Britové). Stát Kerala je u moře,takže se jednalo  o velmi důležité místo,které bylo nutno přivést na víru,aby byla v případě napadení na straně kolonizátorů. Křesťanství na Vás vykoukne při každé příležitosti. Farnosti jsou asi úspěšné, alespoň podle gigantických staveb kostelů, a soch sv. Trojice (hlavně Marie a Krista sejmutého z kříže). Jelikož se I. vymanila z Britské nadvlády v roce 1947, jedná se o stát, kde je již přes 60 let demokracie. Tajně jsem doufala, že tudíž turistická angličtina nebude problém, ale ukázalo se, že 60 let je dlouhá doba. Sice se učí ve škole, ale pouze 2x týdně. Vzpomeňme na naši ruštinu, a jazykovou flexibilitu odpovídat na jednoduchou otázku Rusovi. Oproti tomu vzdělaní Indové mají úroveň anglického projevu velmi vysoko. Na ulici jsem v této části I. viděla mnoho červených praporů, srp a kladivo. Zdála se mi to dlouhá doba, aby bez újmy přežily běh času, ale byla jsem poučena, že komunistická strana je zde velmi činná! Proto je zde celkem dost ruských návštěvníků. Kerala žije z návštěvníků ajurvédských center. Pobyt na 14 dní se zde dá pořídit i za 50.000 Kč a výše ( bez letenky), což je na indické poměry astronomická částka. Něco z doby kolonizace jsem našla. Můžete si pronajmout loď (houseboat )i s10 "námořníky"a projíždět se po kanálu za svitu měsíce a poslouchat noční zpěv ptáků, a oni Vám slouží. Nebo si můžete pronajmout auto na 3 dny i se šoférem, a on Vám pomůže vyřídit Vaše pochůzky atd. jako za dob kolonizace, alespoň dle mých představ.

ISTANBUL - tyto řádky píši až po svém návratu do Čech. Při zpátečním letu jsem dala přednost prohlídce tohoto města na břehu Černého moře, před letištní halou. Bylo to příjemné zakončení mého putování po Indii. Istanbul byl právě v květu třešní, tulipánů (věděli jste,že pochází odsud, nikoliv z Holandska?) a petrklíčů. A všude bylo čisto:-) Modrá mešita  je turistickou mekkou všech turistů, ohromí svojí velikostí i barevnými vitrážemi a dlaždičkami uvnitř. Jen ten duch toho místa už je pryč. Naproti němu  je další obrovská stavba kostel Sofie, který byl předělaný v minulosti taktéž na mešitu. Vstupné není lidové (26 USD). Uvnitř má být otevřeno muzeum křesťanství a islámu (vznešená myšlenka). Můj turecký průvodce už tak tolerantní nebyl. Uvědomila jsem si na tom důležitou věc. Bez tolerance žádné náboženství není tím "správným" náboženstvím! A proč muslimy nemá zrovna dvakrát nikdo v lásce. Jsou tak radikální! Jediný správný "bůh" je ten jejich. Po nastolení demokracie v Indii (poté co Britové odešli) vznikl problém mezi hinduisty a muslimy. Problém vyřešili hromadným přesunem muslimů na území dnešního Pakistánu a přesunem hinduistů na území dnešní Indie. (Barma se odtrhla jako samostatný stát, dříve patřila pod kolonizovanou Indii). Samozřejmě, že někteří muslimové zůstali na území dnešní Indie, a žijí v symbióze s ostatními věřícími, ale nejsou nijak zvlášť oblíbeni. Ve městě můžete potkat i několik žen v burkách (islámské oblečení pro ženy, které zakrývá vlasy, tělo, obličej většinou černé barvy). Některé mladé muslimky vyřešily situaci po svém a zakrývají si jen vlasy a obličej.  Pakistán měl obdržet finanční odměnu za odtržení od Indie v roce 1948, což tehdejší vláda protahovala. Nakonec částka byla vyplacena díky neústupnosti Gándhího, který měl dostatečný politický vliv to prosadit. Do dnešního dne nebyl vyřešen územní problém Kašmíru, o který májí zájem obě strany: pakistánská i  indická. Pakistán proto podniká útoky na území dnešní Indie, zvláště vůči cizincům přijíždějící s naditými peněženkami do Indie, a nikoliv do Pakistánu.

 

A tím moje putování a sdílení končí. Děkuji Vám za přízeň, podporu i inspiraci (k dnešnímu dni 300 čtenářů!). Ráda bych zorganizovala v květnu v Praze a v Č.Budějovicích indický zážitkový večer. Pokud byste měli zájem, pošlete mi prosím Vaši e-mailovou adresu  na adresu: janalisk@centrum. cz, abych Vám mohla zaslat detaily o datu a místě konání. Večer byl byl koncipován zážitkově, tzn. ochutnávka dezertu "kheer", čaje masala, ukázka vázání sárí,  ukázka manter, ukázka muder a prohlížení fotografií. 

ÓM SHANTI (buďte v míru se sebou, i s ostatními)

 

 
TOPlist
aktualizováno: 16.06.2019 20:04:40