Venezuela
Na návštěvu domorodých obyvatel řeky Orinoco, jsme se vydali na loďce do pralesa. Připluli jsme k domu nad hladinou řeky,který byl umístěn na podstavcích, měl jen střechu, stěny chyběly.
Molo bylo uděláno z kulatin,na kterých jste museli zvládnout balancovat až k „hlavním dveřím“. Pán domu byl zrovna v „koupelně“ tzn. dělal hygienu v řece Orinoco. Když jsme připlouvali,tak si zrovna myl hlavu, v průběhu návštěvy si myl i další části těla (naštěstí byl po ramena ve voděJ) Takže jsme měli všichni takový ten pocit trapné nepatřičnosti celé situace. Nikdo z domorodců tomu ovšem nevěnoval vůbec pozornost.
V „domě“ visela jen houpací síť. Všude bylo hodně dětí, různého věku. Buď byly polonahé, nebo měly papírovou plenu,což působilo trochu směšně. Nicméně paní domu zatím připravila drobnosti,které vyhotovila rodina pro turisty, a které chtěli prodat. Mnozí z nás nakoupili většinu toho,co viděli,protože nám bylo trochu trapně z celé situace. Trochu jsem se hrozila okamžiku,kdy pán domu vyleze z koupelny,ale naštěstí měl bederní roušku,takže ok pro všechny přítomné ženyJ
Venezuela mě překvapila vojenskými zátarasy, ropovodem,který vedl kousek od silnice a které lidová tvořivost vylepšila grafiti. Většinou oslavné ody na prezidenta Chaveze. Taky mě překvapilo,že mléko je úzkoprofilové zboží. Když Vám obsluha v hotelu na požádání přinesla mléko,vypadalo to,že ho sama nadojila , a že byste to měli náležitě ocenitJ
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz